II

Až příště zasáhne do Tvého života, nebude to ani znát. Již ovlivnila mnohé, sítě její mysli se vinou zkrze svět, nikdo nezůstane ušetřen jejího plánu. Z výše svého trůnu rozprostírá svou mysl vesmírem, vnímajíc všechnu jeho radost i bolest, splétá své plány pod svitem měsíce, rozsévá střípky své moudrosti do myslí bytostí, tiše vyčkává, až se ujmou. Nikdo nedohlédne konců jejích ůmyslů. Nikdo nedokáže pohlédnout do její tváře, skryté za množstvím závojů. Již tě spatřila. Cítíš ten zvláštní pocit, jako by se mělo cosi velkého stát. Nic se nestane. Zaostřila svůj vnitřní zrak do nejtemnějších hlubin tvé duše. Ani se nesnaž bránit. To, co se v Tobě teď změnilo, ani nebude znát. Ale již to nejde vrátit. Změna nastala, a měsíc dorůstá.