26.12.08
17.12.08
7.12.08
Kdybys byla
Kdybys byla listem, snášejícím se k zemi....
Chtěl bych být větrem, který krouží kolem a čeká, až v kruzích staneš na šedé zemi. Zakývám tebou, nadzdvihnu tě, a uložím zpět. Zatřesu tebou, vynesu tě do výše a nechám v jemných křivkách klesat dolů. Až dolů...
...téměř.
Než se zas zdvihnu.
Než tě zas zdvihnu.
Chtěl bych být větrem, který krouží kolem a čeká, až v kruzích staneš na šedé zemi. Zakývám tebou, nadzdvihnu tě, a uložím zpět. Zatřesu tebou, vynesu tě do výše a nechám v jemných křivkách klesat dolů. Až dolů...
...téměř.
Než se zas zdvihnu.
Než tě zas zdvihnu.
Štítky:
Výplody chorých pilin
Absinthová
Ledová pláň.
Tma.
Ticho.
Klid.
Když tu náhle všude vybuchnou ohně. tisíce a miliony plamenů.
Tolik hluku, tolik světla! Záře proniká ten tichý a tmavý prostor, zasahuje krystalky ledu tak nemilosrdně, světlo se láme, zvuk se nese, led puká, na jeho studené kůži se rodí kapky vody, dcery ohně a ledu. Kapky lámou světlo, ledové krystaly jej odrážejí, ten rej je nepřekonatelný.
Světlo a lomoz, zem se třese, puká a směje se, velmi rychle, velmi krátce.
Vím, že oheň uhasne záplavou vody, že krása krystalů roztaje v záři ohně. A zbude jen popel a bahno a dým, a nepřekonatelná nezměrnost prázdnoty bytí.
Ale přesto, poznat krásu za to stojí.
Tma.
Ticho.
Klid.
Když tu náhle všude vybuchnou ohně. tisíce a miliony plamenů.
Tolik hluku, tolik světla! Záře proniká ten tichý a tmavý prostor, zasahuje krystalky ledu tak nemilosrdně, světlo se láme, zvuk se nese, led puká, na jeho studené kůži se rodí kapky vody, dcery ohně a ledu. Kapky lámou světlo, ledové krystaly jej odrážejí, ten rej je nepřekonatelný.
Světlo a lomoz, zem se třese, puká a směje se, velmi rychle, velmi krátce.
Vím, že oheň uhasne záplavou vody, že krása krystalů roztaje v záři ohně. A zbude jen popel a bahno a dým, a nepřekonatelná nezměrnost prázdnoty bytí.
Ale přesto, poznat krásu za to stojí.
Štítky:
Výplody chorých pilin
4.12.08
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)

