Tanec

Lehce se naklonila, aby vnímala, co říká. Zaměřila oči, a nastavila mi profil k znesvěcení mým upřeným pohledem. Důstojná a krásná tvář ztratila po chvíli zájem, a zahleděla se do obrazců na zdi, bloudila v jejich labyrintu a myslela na to, jaké by to mohlo být. I já jsem bloudil v labyrintu toho obličeje, a přemýšlel nad tím, jaké to je. Usrkla čaj, a usmála se. Stovky svalů v harmonickém tanci měnily tvar, jako když se rozvíjí květ.
Do tiché hudby vrznou dveře,
a pocity přestanou přicházet.
Daleko pryč,
sny lidí se přestanou zdát.
Kde je ten čas?